Kerpen
První písemná zmínka o Kerpenu pochází z roku 871, tehdy bylo však sídlo uvedeno pod názvem Kerpinna. Po bitvě u Worringenu roku 1288 se stalo město enklávou Brabantského vévodství s vlivem kolínského arcibiskupství a vévodství Jülich, která pomohla k nezávislosti Kerpenu. Poté se Brabantsko společně s dalšími nizozemskými provinciemi stalo součástí Burgundského vévodství. Po smrti Karla Smělého roku 1477 se oblast dostala pod nadvládu Habsburků. Kerpen se tak stal společně s Nizozemím součástí Habsburského Nizozemí a později také Španělského Nizozemí ovládaného španělskými Habsburky. Roku 1794 ztratilo město nezávislost, když bylo obsazeno francouzskými revolučními vojsky. Roku 1798 se stalo sídelním městem kantonu Kerpen, jenž tvořil součást arrondisementu Kolín v departementu Roer. Po Vídeňském kongrese roku 1815 se stal Kerpen součástí Pruska, když byl začleněn v rámci okresu Bergheim (Erft) do Rýnské provincie. Roku 1941 přijal Kerpen městská práva. Současnou podobu získalo město 1. ledna 1975, když bylo v rámci regionální územní reformy z roku 1974 sloučeno s dalšími sedmi obcemi. V současné době jsou však městské části stále odděleny rozlehlými neosídlenými plochami, a tak si do jisté míry udržují samostatnost.
Mapa - Kerpen
Mapa
Státní území - Německo
Německá vlajka |
Rozloha Německa je 357 023 km², přičemž území státu se nachází v mírném podnebním pásmu. Podle úředních údajů mělo Německo k 30. září 2022 84,3 milionu obyvatel, což z něj činí nejlidnatější stát Evropské unie. Jeho populace ale již v letech 2003 až 2010 klesla kvůli dlouhodobě velmi nízké porodnosti, a to o skoro 800 000 obyvatel, takže až do roku 2012 bylo Německo jednou z mála západoevropských zemí s úbytkem obyvatelstva. Tento vývoj probíhá navzdory tomu, že Německo je zároveň domovem třetí největší populace imigrantů na světě. Výsledek sčítání lidu 2011 znamenal snížení dosavadního úředního odhadu stavu obyvatelstva o zhruba 1,1 miliónu lidí. Německo je co do absolutního počtu imigrantů zemí, která je nejvíce postižena současnou evropskou migrační krizí, zvláště v roce 2015.